|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití cytogenetických a molekulárně cytogenetických metod v prenatální diagnostice
Rašpličková, Tereza ; Novotná, Drahuše (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent)
Abnormální ultrazvukový nález u plodu zvyšuje pravděpodobnost záchytu chromozomových odchylek. Ty jsou příčinou až jedné čtvrtiny spontánních potratů a mrtvěrozených plodů a rozvoje řady vrozených vývojových vad životaschopných plodů a novorozenců. Karyotypování je technika využívaná pro chromozomovou analýzu prenatálních vzorků jako metoda první volby. Naproti tomu array CGH je v prenatální diagnostice prozatím používaná obvykle jako metoda doplňková a ověřovací, následující až po karyotypování. Cílem této práce bylo dokázat, že metodou array CGH je možné zachytit více chromozomových nálezů v porovnání s karyotypováním. Při splnění tohoto předpokladu mohou čipové metody nahradit konvenční karyotypování jako primární screeningovou metodu genetického vyšetřování plodů s ultrazvukovým nálezem. Současně oběma metodami bylo vyšetřeno celkem 45 prenatálních vzorků fetální DNA, indikovaných k invazivnímu vyšetření z důvodu abnormálního nálezu na ultrazvuku. Karyotypováním byly identifikovány aberace u dvou (4,4 %) plodů a metodou array CGH u pěti (11,1 %) plodů, přičemž oba nálezy detekované pomocí karyotypování byly též nalezeny i metodou array CGH; tzn., že metoda array CGH zachytila o 6,7 % více nálezů ve srovnání s karyotypováním. Výsledky této práce se shodují se závěry odborných článků, které...
|
|
| |
|
|
Vývoj a současný stav prenatální diagnostiky nejčastějších aneuploidií
Vintrová, Iva ; Langová, Martina (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Prenatální diagnostika se z velké části zabývá odhalováním aneuploidií, protože jsou nejčastější příčinou mentálního a fyzického postižení v dětském věku a perinatálního úmrtí. Fetální buňky jsou v současnosti získávány téměř výhradně invazivními metodami prenatální diagnostiky, které s sebou nesou určité riziko spontánního potratu. K eliminaci tohoto rizika jsou screeningem nejprve vybrána těhotenství s vysokým rizikem výskytu aneuploidie a následně jsou fetální buňky analyzovány cytogenetickými a molekulárně-genetickými metodami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou.
UHLÍKOVÁ, Karin
Tématem této bakalářské práce je "Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou". Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak ženy vnímají prenatální péči. Druhým cílem bylo zjistit názory těhotných žen na jejich vztah k porodní asistence. Posledním cílem této bakalářské práce bylo zjistit a porovnat jak těhotné ženy vnímají prenatální péči v Písku a v Týně nad Vltavou. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Byly určeny dva výzkumné soubory. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentek, pět žen z prenatální poradny v Týně nad Vltavou a pět žen, které docházely do prenatální poradny v Písku. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu nebo pouze písemně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že těhotné ženy jsou s formou poskytované prenatální péče spokojeny. Mezi změny, které by ženy uvítaly, patří zvýšení informovanosti o průběhu těhotenství a plánovaných vyšetření, individuální přístup, lepší komunikaci s lékařem a kratší čekací doby. Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že všechny oslovené ženy mají důvěru v porodní asistentku. Na základě provedeného výzkumného šetření se mi podařilo zjistit, že dotazované ženy z prenatální poradny v Písku jsou spokojeny se všemi dílčími složkami prenatální péče. Oproti tomu v prenatální poradně v Týně nad Vltavou by respondentky uvítaly ještě více individuální přístup a komunikaci s lékařem. Výzkumná práce poukazuje na to, že ve zdravotnictví nejde pouze o rutinní práci, ale především o lidský přístup a komunikaci. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o prenatální péči,další možností je publikace v odborném časopise.
|
|
|
Systém prenatální diagnostiky poškození plodu
ŠUSTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem: ,,Systém prenatální diagnostiky poškození plodu" a je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část, jež je úvodní částí celé práce, obsahuje tři hlavní kapitoly. První kapitola je zaměřena na prenatální péči. Tato kapitola popisuje prenatální péči obecně, dále kdo ji poskytuje. Zabývá se také těhotenským průkazem, což je nezbytná součást prenatální péče a frekvencí kontrol. Největší část kapitoly je věnována podrobnému přehledu pravidelně a nepravidelně, neboli termínově prováděným vyšetření. Druhá kapitola se zaměřuje na prenatální diagnostiku vrozených vývojových vad plodu a popisuje jednotlivé screeningové vyšetřovací metody a invazivní diagnostické metody vrozených vývojových vad plodu. V závěru této kapitoly je zmínka i o Prenascanu, jedná se o nové a jediné neinvazivní diagnostické vyšetření na vrozené vývojové vady plodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči. V této kapitole nechybí definice porodní asistentky, psychologická stránka porodní asistentky a vztah porodní asistentky a klientky. Je důležité, aby vzájemný vztah byl založen na důvěře a respektu. Závěr této kapitoly se zaměřuje na edukační činnost porodní asistentky. Edukace má v prenatální péči významnou úlohu. Z pohledu porodní asistentky jde ale o velmi náročnou činnost, která klade velké nároky na její znalosti a dovednosti. Porodní asistentka edukuje těhotnou ženu o zdravých návycích, péči o sebe samu, ale také v souvislosti s prenatální diagnostikou vrozených vývojových vad plodu. Výzkumná část se věnuje obavám žen, mapuje kvalitu a spokojenost žen s poskytnutými informacemi a spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu. Bakalářská práce má tyto cíle: Cíl 1 - Zmapovat metody prenatální diagnostiky poškození plodu. Cíl 2 - Zjistit, jaké informace a přístupy považují těhotné ženy za důležité v oblasti prenatální diagnostiky při pozitivním výsledku screeningu v I. trimestru těhotenství.Na základě výše uvedených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1 Z čeho mají ženy, u nichž je zvýšené riziko poškození plodu největší obavy? Výzkumná otázka 2 Jak kvalitní informace mají o následujících postupech? Výzkumná otázka 3 Jaká je spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu?
|
|
|
Bioetika ve veřejném diskurzu
ŠIMKOVÁ, Petra
V České republice dochází čas od času k rozvíření celospolečenské diskuze o bioetických tématech- interrupci, prenatální diagnostice, asistované reprodukci a o eutanázii. Tato společenská diskuze je z velké míry ovlivněna médii, která nám zajímavou zprávu či příběh prezentují, je však zapotřebí si uvědomit, že uvedená témata mají mnohem širší rozsah a případné dopady, než jak jsou nám servírována médii. K bioetickým tématům týkajících se počátku a konce života se pravidelně vyjadřuje široké spektrum diskutujících, jak odborná, tak i laická veřejnost. Pro plodnou diskuzi je nezbytné jasně formulovat a upřesnit si pojmy, protože mnohdy dochází k pomýlení a očekávaný výsledek diskuze nepřinese. V minulosti nebylo zapotřebí se těmito tématy příliš zabývat, protože veškerý řád měla v rukách příroda. Ne zcela zdravým jedincům se nepodařilo počít potomka, nechtěný plod byl donošen a jeho pohlaví bylo pro rodiče překvapením a konečně, lidé umírali přirozeně stářím či po prohraném zápasu s nemocí. Pro mnohé příroda, pro jiné některý vyšší řád. Ovšem neuvěřitelný vědecký vývoj umožnil takové zázraky, o kterých by se nám ještě před stovkou let ani nesnilo. Získali jsme mnohá práva, svobodu a demokracii a také dalekosáhlou možnost volby. Dnes se můžeme rozhodnout, zda vůbec otěhotníme a stejně tak se můžeme rozhodnout, že se plného lůna z různých pohnutek zbavíme. Pomocí diagnostických metod můžeme zjistit, jakého potomka nosíme pod srdcem, ale za pomoci stejné techniky se nám může stát nepohodlným. Můžeme se nechat léčit a dožít se i staletí a leckde se můžeme zase legálně rozhodnout, že náš život již nemá smysl a ukončit ho. Cílem diplomové práce je za pomoci sekundární analýzy tištěných dokumentů tří vybraných českých deníků zmapovat povědomí čtenářů o bioetických tématech v letech 2000-2010. Vysledovat, co rozpoutalo u čtenářů diskuzi, kdo diskutoval a jaký čtenáři k problematice zaujali postoj. Druhotným cílem bylo také zmapování všech argumentů zastánců i odpůrců vybraných témat a výsledky porovnat s odbornou literaturou. Z výsledků výzkumu je patrné, že diskuzi veřejnosti vždy vyvolala médii prezentovaná událost, na kterou následně čtenáři ze všech oblastí reagovali. Dle výsledků výzkumu veřejné povědomí o bioetických tématech utváří ve většině odborníci, kteří se bioetickými dilematy přímo zabývají či vykonávají takovou profesi, do které bioetika značně zasahuje. Do diskuze se zapojili čtenáři rozmanitého složení a nejvíce zastoupená byla skupina odborníků a skupina laických diskutujících.
|
|
|
Etické aspekty prenatální diagnostiky
ŠIROKÁ, Barbora
Práce se zabývá aplikací etických principů v oblasti prenatální diagnostiky. V úvodu je věnována pozornost fenoménu života a jeho aspektů. Odborná medicínská část charakterizuje preimplantační a prenatální diagnostiku a metody, užívané během péče o těhotné. Etická část práce popisuje vznik, přístupy a koncepce bioetiky. Dále charakterizuje jednotlivé bioetické principy, které z bioetiky vycházejí. V další části jsou uváděna jednotlivá hlediska a problémy medicínské etiky. Cílem poslední kapitoly této práce je etická reflexe, při níž jsou jednotlivé diagnostické metody zkoumány z hlediska bioetických principů. Následuje zmapování aktuální situace v oblasti etiky v prenatální diagnostice v České republice. Porovnání různých stanovisek profesionálů z tohoto oboru je zajímavé a překvapivé. Čtvrtá kapitola je ukončena konkrétními kazuistikami těhotných žen. Závěr patří zhodnocení a porovnání dostupných informací a vyjádření vlastního názoru na celou problematiku.
|
host ::
RSS.